Pozvánka na film

C:\fakepath\Děti úplňku

Film uvede Česká televize 2.5. 2017 na ČT2 ve 21.00 a v repríze 3.5. 2017 na ČT2 v 15.55.

Dokumentární film Veroniky Stehlíkové o životě rodin dětí s těžkým autismem.

Většina filmů o autismu představuje jeho podobu, která nám připadá něčím fascinující a přitažlivá. Ukazuje lidi vybavené zvláštní vnímavostí a neobvyklými schopnosti hraničícími s genialitou. Vykresluje intenzivní vnitřní svět, který se řídí trochu jinými zákony, než ten náš, ale jeví se nám především záhadný a vzrušující.

Dokumentární film Veroniky Stehlíkové Děti úplňku se vydává prozkoumat jinou tvář autismu, která je mnohem méně fotogenická a také mnohem méně známá. Odborně se jí někdy říká „nízkofunkční“, což má naznačit, že její nositelé mají problém v naší společnosti normálně fungovat. Tahle podoba autismu patří k nejnáročnějším a nejhůře zvladatelným zdravotním postižením vůbec. A paradoxně – podpora rodin, jimž se narodí takové dítě, je v Česku velmi nedostatečná.

Film zachycuje životní situaci čtyř rodin s různě starými dětmi. Škochovi mají čtyři děti, nejstarší třináctiletá Adéla má autismus spojený s mentální retardací a problémovým chováním. Nemluví, je neustále v pohybu. Hází vším, co jí přijde do ruky. Bije se rukama do obličeje, léta nosila boxerskou helmu, která ji pomáhala ochránit se před ní samotnou. Její maminka říká: „Autismus má ambice zničit osobnost rodiče.“ Ví o čem mluví. Prošla stejně jako mnoho dalších rodičů takových dětí psychickým zhroucením.

Paní Kurfirstová je na osmadvacetiletou dceru Marcelu sama. Manžel jí před čtyřmi lety zemřel. „Vždycky jsme s mužem říkali, že v jednom by se to nedalo zvládnout. A vidíte, musí,“ říká a snad posté za den vyndává oblečení naházené pod postelí a rozsypanou mouku v kuchyni.

Šťotkovým z Dolního Benešova u Opavy doslova zachránila život klec, ve které jejich čtyřiadvacetiletý syn Michal tráví většinu svého života. Mimo ní útočí lidem na obličej, mlátí pěstmi, vypichuje oči. Je pod silnými dávkami psychofarmak. Jednou za týden pobývá několik hodin v denním stacionáři, protože ale patří k nejagresivnějším klientům, často volají mamince, aby si ho odvezla.

Všichni rodiče se shodují na tom, že celou situaci řeší v podstatě bez pomoci ze strany státu. Sociální služby, které mají lidem se zdravotním postižením pomáhat, totiž paradoxně tyto nejtěžší klienty často odmítají. Nemají na ně dostatek finančních prostředků. Přitom právě kvalitní péče dokáže životní pohodu takto nemocných lidí výrazně zlepšit.

Film vznikl z iniciativy manželů Petry a Petra Třešňákových. „Poté, co naše Dorotka přestala spát, celé dny si ubližovala a nakonec skončila v šesti letech hospitalizovaná v dětské psychiatrické léčebně, jsme si uvědomili si, že to nemusíme sami dlouho zvládnout,“ vysvětluje Petr Třešňák, jinak profesí novinář z týdeníku Respekt. „A brzy jsme zjistili, že Česko nenabízí takto postiženým dětem žádnou důstojnou budoucnost.“ Spolu s dalšími rodiči se pak rozhodli na problém upozornit a usilovat o zkvalitnění sociálních služeb.

Natáčení umožnila sbírka na crowdfundingovém portálu Hithit, v roce 2017 do projektu vstoupila Česká televize. Film je součástí kampaně Hlavou zeď prorazíš, která chce zlepšit životní podmínky těchto rodin.

Děti úplňku (2017, 52 minut)

Námět a scénář – Alena Műllerová, Veronika Stehlíková, Petr Třešňák, Petra Třešňáková

Režie – Veronika Stehlíková

Kamera – Josef Nekvasil

Zvuk – Petr Červený

Střih – Katarína Buchanan

Produkce – Gabriela Fryčová