Autismus - terapie

Stručný přehled terapií PAS.

Behaviorální terapie

Behaviorální terapii můžeme charakterizovat jejím důrazem na chování, na význam učení a direktivním přístupem. Terapie je krátkodobá a zaměřuje se především na vytvoření nových vzorců chování

Kognitivní terapie

V Kognitivní terapii se předpokládá, že příčinou psychických problémů jsou iracionální předpoklady a myšlenky. Podle něj není vztah mezi určitou událostí (A, activating event) a emoční reakcí, chováním (C, consequence), co následuje, přímočarý. Do tohoto vztahu vstupuje určité přesvědčení pacienta (B, belief), a to je podle tohoto přístupu opravdovou příčinou dané emoční reakce. Není tedy rozhodující podnět, ale jak situaci člověk vnímá a interpretuje.

Kognitivně-behaviorální terapie

Vychází z kombinace kognitivní a behaviorální psychoterapie.

Terapeutický postup pro zvládání problémového chování (agrese, autoagrese, rituály, křik aj.)

V počátečních fázích terapie je vhodné používat více behaviorální techniky, které vedou k aktivizaci klienta, později se zaměřit na kognitivní práci a naposledy se věnovat řešení sociálních problémů.

Handicap z PAS

Mentální handicap

Terapie

Dětský autismus nízkofunkční a Atypický autismus

Hluboká a těžká mentální retardace

Behaviorální terapie

Dětský autismus středněfunkční a Atypický autismus

Středně těžká mentální retardace

Behaviorální terapie s možnými prvky kognitivní terapie

Dětský autismus vysocefunkční a Atypický autismus

Lehká mentální retardace a pásmo podprůměru

Behaviorální i kognitivní terapie

Aspergerův syndrom

Bez handicapu

Pouze kognitivní terapie nebo kognitivní terapie s prvky behaviorální

 Zdroj: http://www.autismus.cz

Aplikovaná behaviorální analýza

Behaviorální analýza vychází z principů učení a chování – behaviorismu. Zabývá se funkčním vztahem mezi prostředím a lidským chováním. Na základě podrobné analýzy se snaží zjistit, proč určité chování vzniká a jak ho modifikovat.

Strukturované učení

  • individuální přístup k dětem
  • aktivní generalizace dovedností (prostupnost a propojenost školního a domácího prostředí)
  • úzká spolupráce s rodinou
  • integrace lidí s autismem do společnosti
  • přímý vztah mezi ohodnocením a intervencí
  • pozitivní přístup i k dětem s problematickým chováním a těžkým mentálním handicapem, optimistický pohled na efektivitu a možnosti vzdělávání těchto dětí
  • aktivní snaha o pedagogickou intervenci, řešení problematického chování